zámek Brandýs nad Labem

Zámek Brandýs nad Labem je významná renesanční památka se skvostnými sgrafity, kde v průběhu pěti staletí pobývali všichni panovníci Habsburské dynastie. Zámek byl oblíbeným letním sídlem císaře Rudolfa II., loveckým zámkem císaře Karla VI. a osudovým zámkem císařovny Marie Terezie. V čase napoleonských válek zde měl hlavní stan císař František I., zámek byl sběratelským muzeem arcivévody Ludvíka Salvátora a nejmilejším sídlem posledního císaře a českého krále Karla I. Rakouského a jeho manželky císařovny Zity.
Při prohlídce navštívíte původní císařské komnaty, apartmán císaře Karla I. a císařovny Zity, zámeckou knihovnu toskánských Habsburků, expozici uniforem a zbraní císařské kavalerie i zámeckou obrazárnu.

Otevírací doba a kontakty:
duben – říjen        /  úterý – neděle   /   10.00 – 16.00
listopad – březen / sobota a neděle  /   10.00 – 16.00

 

Oblastní muzeum Praha-východ

Muzeum bylo založeno roku 1911. První skutečná expozice však vznikla až v letech 1937-1938, kdy se muzeum přestěhovalo do propůjčených prostor v brandýském zámku. Roku 1975 získalo muzeum do své správy objekt Arnoldinovského domu na brandýském náměstí. Po více než desetiletých rekonstrukčních pracích zde byla roku 1989 otevřena expozice s názvem „Brandýsko v proměnách času“. Později došlo k přetvoření expozice do současné podoby. Dalším brandýským objektem muzea je renezanční katovna. Zchátralou katovnu získalo muzeum v polovině 60. let. V letech 1971-1973 byla opravena a umístěny v ní expozice o přírodních poměrech v okrese Praha-východ a expozice útrpného práva. Nová expozice útrpného práva, která je zde k vidění dodnes, v objektu vznikla po další rekonstrukci kolem přelomu tisíciletí.

Otevírací doba a kontakty:

středa – neděle / 10.00 – 12.00 / 12.30 – 17.00

Arnoldinovský dům – Masarykovo náměstí 97
250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
 +420 724 168 867
 info@ompv.cz

Oblastní muzeum Praha-východ

Oblastní muzeum Praha-Východ, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

 

 

Židovský hřbitov a synagoga Brandýs nad Labem

Židovský hřbitov v Brandýse patří k nejstarším v Čechách, s prvními hroby po roce 1568 a s pověstmi opředenou tumbou zemského písaře Menachema Mendela ze Záp. Připomíná bohatou historii zdejší židovské obce stejně jako synagoga v ulici Na potoce, kde začínala městská židovská čtvrť. Brandýská synagoga byla do dnešní podoby obnovena roku 1829 po velikém požáru, ale po 2. světové válce zůstala uzavřena a její interiér byl zničen. V roce 2014 byla obnovena do své původní krásy v rámci projektu záchrany židovské kultury v ČR „Deset hvězd“ a je přístupná veřejnosti jako muzeum židovské tradice i kulturní sál.

Existence synagogy v Brandýse nad Labem je doložena k roku 1559. Současná synagoga byla vystavěna roku 1829 po jednom z mnoha požárů. Stavitelé použili starší základy i části obvododvých zdí hlavního sálu. Nová synagoga byla postavena jako podélná stavba, jež vedle hlavního sálu obsahuje také obecní dům, kde byl příbytek kantora, zimní modlitebna, učebna, kuchyně a vstup pro ženy se schodištěm na galerie synagogy. 

Synagoga v Brandýse nad Labem je přístupná od 1.5. do 31.10. denně mimo pondělí od 10.00 do 17.00.

Klíče od židovského hřbitova jsou k dispozici oproti záloze v synagoze, mimo sezónu v Informačním centru.

 

Ostrůvek – Polabská Geostezka

Návštěvníci zde mají jedinečnou možnost seznámit se s horninami a geologickými procesy, které v daleké i bližší minulosti budovaly podloží a reliéf Polabí a Pojizeří. Obsahuje horniny, které byly Labem i Jizerou přinášeny často z velké vzdálenosti a byly následně usazeny ve zdejších štěrkopískových terasách V lesoparku jsou tak shromážděny vzorky hornin se stručným popiskem, lokalizací, fotografií horniny pod mikroskopem a informacemi o složení, stáří a využití hornin.

Polabská geostezka

Foto a informace Rodinný klub Klíček

 

 

 

 

Hlavenec

Pomník Karla VI. a sv. Huberta v Hlavenci

Na počest císaře Karla VI. v letech 1724–1725 dal hrabě Antonín Špork u obce Hlavenec postavit pomník. Hrabě Špork usiloval o posílení společenského postavení přes získání tzv. Zlatého rouna. Návrh památníku vytvořil Ferdinand Maxmilián Kaňka a autorem tohoto sochařského skvostu se stal Matyáš Bernard Braun. Zachycuje v něm lov zvěře, kterého se císař Karel VI. ve staroboleslavských lesích sám zúčastnil. Socha Karla VI. byla zhotovena v životní velikosti a zobrazuje jej jako římského imperátora. Památník zdobí množství figurálních reliéfů v dekorativních kartuších. Pomník na střeše dovršuje figurální pojetí vidění sv. Huberta. Tvůrčím záměrem bylo urbanistické začlenění pomníku do krajiny. K restauračním pracím došlo v letech 1970, později v letech 1999–2000.

Foto a informace na stránkách obce Hlavenec

 

 

Dřísy

Svatováclavská vinice Dřísy / kaple Stětí svatého Jana Křtitele

V blízkosti obce Dřísy byla dle dochovaných zpráv založena, na slunné jižní straně vrchu Cecemín, první vinice v Čechách. Hospodařilo se na ní již v samotných počátcích vlády prvních Přemyslovců a podle ledegendy na ní pracoval i sám svatý Václav.
Vinice sv. Václava se táhla po stráni nad dnešními Nedomicemi až ke Všetatům. Vinice se od nepaměti nazývala vinicí svatého Václava a díky ideální k jihu obrácené poloze a kvalitní půdě rodila po staletí hojnost vynikajícího vína.

Tato prastará vinice však byla v roce 1818 zrušena a dále nebyla udržována a postupně pustla. V roce 1905 byl proveden pokus o její obnovení za přispění kapituly a byla na ploše 28 a 77 m2 osázena mělnická réva. Pokus byl však neúspěšný. Zbytky původní vinice zanikly při pozemkové reformě v roce 1921 rozparcelováním dříského dvora. Péčí Obecního úřadu v Dřísech byla teprve v současnosti vinice znovu založena. V současnosti tak vinice prochází celkovou obnovou.

K vinici se také váže několik pověstí. První pověst vypráví o tom, že to byla kněžna Ludmila, manželka knížete Bořivoje a dcera pšovského vojvody Slavibora, která zde dala vysázet vinnou révu – prý moravskou, dar samotného knížete Svatopluka. Na vinicích jí měl pomáhat její vnuk – pozdější kníže Václav.

Další legenda je z období třicetileté války. Na úpatí vrchu Cecemína měly být vinné sklepy, které byly v době nepokojných válečných zazděny, aby víno bylo chráně před vojáky. Místo bylo zasypáno hlínou a zarostlo trávou a jelikož válka trvala mnoho let, někteří obyvatelé prchli, byli pobiti a další zemřeli, nemohli lidé v pozdějších dobách otvor do sklepů najít a dodnes ho nikdo nenašel. Tak se prý pod vrchem Cecemína dodnes nachází mnoho vína. Jiná vypráví o tom, že se u kapličky na Cecemíně objevují bezhlaví rytíři, pokud má být nějaká vojna.

Foto a další informace Cecemín – jedna z nejstarších vinic v Čechách