Vážení a milí přátelé, v Poutním místě Stará Boleslav je stále co objevovat a k objevům nejčerstvějším a také nejtajuplnějším patří malá kovová truhlička.
Tato kovová truhlička byla nalezena 24. ledna 2023 pod oltářním kamenem s číslem 26 datovaném k roku 1884 na oltáři v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Otevření truhličky proběhlo za přítomnosti arcibiskupa Jana Graubnera, starosty města Roberta Pechy, probošta Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi Libora Bulína, zastupitele Středočeského kraje Stanislava Boloňského a vedoucího Diecézního konzervátorského centra Vladimíra Kelnara na Arcibiskupství pražském dne 14. února 2023 ve 12.00 hodin.
Truhličku samotnou otevíral P. Vladimír Kelnar a konstatoval, že pečeť je třeba ještě analyzovat. Pečeť je podložena papírem, na který se vylévala.
Na vrchu truhličky jsou přiloženy listy z breviáře, běžný tisk z doby pozdního baroka. Po otevření zásuvky se objevil drobný váček, dva sáčky s relikviemi a nejzajímavější je pergamenová listina. Je na ní podepsán Jan Ondřej Antonín Kayser [světící biskup pražský], datace 1765, 7. dne měsíce září.
Po rozevření pergamenu se objevuje zhruba tento text:
Já, Jan Ondřej Antonín Kayser, boží apoštolskou milostí biskup themisoniský, u Metropolitního kostela svatého Víta na Hradě pražském kanovník, starobylé kapituly svatého Kosmy a Damiána staroboleslavské děkan, za arcibiskupa Antonína Petra [tím se rozumí Příchovského, legáta], byl znovu posvěcen tento oltář ke cti Panny Marie vzaté do nebes, a relikvie svatých mučedníků Angela a Celestýna zde byly nalezeny ve starém oltáři. Relikvie Amanda a Fruktuosa po modlitbě a požehnání vloženy do schránky a vše bylo ověřeno a zapečetěno pečetí biskupa Jana Ondřeje Antonína Kaysera.
Na boku truhličky je nápis tužkou, pravděpodobně Josef Václav Czerny 8. června 1841, sochař. Je otázkou, zda to jsou dvě jména, nebo více jmen křestních.
Vladimír Kelnar při zkoumání obsahu truhličky konstatoval: „Můžeme tedy shrnout – původní relikvie vložené do toho oltáře budou možná v tom oltářním kameni. Relikvie svatých Amanda a Fruktuosa byly vloženy do truhličky a zapečetěny roku 1765 světícím biskupem pražským Janem Ondřejem Antonínem Kayserem. Pečeti jsou neporušené. Později roku 1841 byla tužkou na bok truhličky připsána dvě jména (nebo více křestních) a u toho napsáno sochař.“
Truhlička byla do oltáře vložena s největší pravděpodobností už na začátku 18. století, podle jejího tvaru, pečeť byla původně umístěna jinde, na truhličce jsou její zbytky. Vložení relikvií a pergamenu do truhličky souvisí pravděpodobně s opravou oltáře v roce 1765 a jeho rokokovou výzdobou, kdy původní dřevěný svatostánek byl nahrazen kovovým se zlacenými dvířky a korpusem ze stříbra a zlaceného stříbra.
Obsah truhličky bude ještě odborně analyzován, pergamen naskenován, text bude po pečlivém pročtení zpřesněn. Poté proběhne slavnostní uložení truhličky zpět do oltáře, za účasti veřejnosti.
Na základě informací, které zazněly při otevírání truhličky, zpracovala Zdeňka Tichá
One thought on “Objev tajuplné truhličky”