Národní svatováclavská pouť
Slavnosti Palladia
Podpora Ministerstva pro místní rozvoj

Aktuality 
Zpravodaj farnosti
Podpora poutního místa

Poutě
Národní svatováclavská pouť
Nanebevzetí Panny Marie
Dny modliteb za národ

Palladium země české
Obraz a modlitba
Prosby
Historie

Farnost
Farní kancelář
Svátosti
Setkání
Výuka náboženství
Obce spadající do farnosti
Chrámový sbor Václav

Bohoslužby
Ve Staré Boleslavi
V ostatních kostelech farnosti

Matice staroboleslavská

Každodenní modlitba online

Kostely
Stará Boleslav
Ostatní

Prohlídky a informace
Projekt otevřených dveří
Informace pro poutníky a turisty

Foto – video
Galerie
Kostel Panny Marie LIVE

Návštěvní kniha
Zápis do návštěvní knihy

Odkazy
Zajímavé odkazy

 
Návštěva papeže v České republice
Casopis Apoštol

 

Kostel NANEBEVZETÍ PANNY MARIE


Kostel je vystavěn v letech 1617–1625, stavebním mistrem Jakubem de Vaccanim, podle návrhu architekta G. M. Filippiho. Severní věž byla přistavěna v letech 1675, jižní věž v letech 1748–49. V letech 1728–32 byly dostavěny ambity.

Jednolodní s postraními výklenkovými kaplemi, s užším obdélníkovým polokruhovým ukončeným presbytářem a s dvěmi hranolovými věžemi, které mají cibulové báně po stranách. Okolo na třech stranách je terasa s balustrovým zábradlím, na východní straně vymezují trojkřídlé ambity obdélníkový dvůr.

Západní průčelí se středovým rizalitem je vyvrcholeno volut. Štítem s trojúhelníkovým pilastrovým řádem nesoucím kladí se soudkovým vlysem. V nikách osazeny v roce 1737 čtyři sochy, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmily. Na věžích jsou pilastry a lozeny a ve spodní části obdélníková okna, ve svrchním patře jsou obdélníková okna ukončená polokruhem a kruhem. Presbytář a loď samotná jsou sklenuty valeně s lunetami, závěr presbytáře konchou s lunetami, boční kaple valeně, podvěžní křížovou klenbou rovněž s lunetami. Stěny presbytáře a lodi jsou členěny pilastry, které nesou kládí, jenž se nad nimi vymaluje. Z lodi do bočních kaplí jsou arkádové oblouky s polokruhovou archivoltou. Ve stěně presbytáře jsou obdélníková okna oratoře. Rovná kruchta na sloupech je rozšířená o zvlněné balkónové partie na konzolách. Na klenbách presbytáře a dále potom na bočních kaplích je raně barokní štuková výzdoba, dílem patrně od G. B. Comety, od něhož pochází i některé štukové výzdoby v bočních kaplích let 1662–74. Barokní nástěnné malby pocházejí ze 3. třetiny 17. století. Zařízení kostela je převážně barokní a to z 2. poloviny 17. století a dále potom ze začátku 18. století. Při vstupu do kostela pod kruchtou jsou po stranách dvě barokní sochy z první poloviny 18. století, pravděpodobně sv. Login a sv. Štěpán. Na severní straně je obraz s motivy morových patronů a donátorů Janem Floriánem Permanem a jeho manželky z roku 1682. Zpovědnice pochází z roku 1762 a zdobí jí socha sv. Petra, sv. Ondřeje a krále Davida. Vedlejší boční kaple jsou vyzdobeny sérií soch světců. Na severní straně Berkovská kaple, v nikách socha sv. Václava a Zikmunda. Štukový sloupový oltář ze 70. století s obrazem Obětování v chrámu. Dále potom dvě řezané zpovědnice ze začátku 18. století. Na vrcholu arkádového oblouku je dvojznak Berků a Montecuccoliů s datem 1673. Na pilířích mezi Berkovskou a Katanskou kaplí je barokní obraz sv. Jana Nepomuckého. V Lažanské kapli je raně barokní oltář se štukovou výzdobou ze 70. let 17. století s obrazem Mariiny cesty do chrámu. Vyřezávané zpovědnice pocházejí z roku okolo 1700. Nad arkádovým obloukem kaple jsou sdružené znaky lažanských, šternberských a spandkovských s datumem 1674. Na levé straně kaple je obraz sv. Ludmily z 18. století. Černínská kaple má ve výklencích ranně barokní sochy světců. Rámový oltář s anděly z let 1743–44 s obrazem Navštívení Panny Marie. Na levé straně je barokní cínová rakev se srdcem Humprechta Černína, zemřelým roku 1682. V koutě lodi je kazatelna z roku 1741 s bohatou řezbářskou výzdobou od Š.Thallera. Na severní straně triumfálního oblouku je obraz sv. Kosmy a Damiána. V chórovém prostoru, odděleném chórovou mřížkou z roku 1767 s tepanými kovovými rokajovými dvířky, po obou stranách chórové lavice s páskovou ornamentikou, z první poloviny 18. století. Za vchodem do sakristie je mramorový oltář z let 1727-28 v nástavci jsou andělé držící pod korunou mariánský monogram. Na oltáři schránka, v které bylo chováno Paládium. Hlavní oltář je z let 1717–23 z dílny mistra F. M. Kaňky s bohatou řezbářskou výzdobou od mistra Brauna, s tabernáklem od mramoráře D. Rappy z let 1720–22 a tumbou z roku 1764. Sloupová architektura se sochařským výjevem Nanebevzetí Panny Marie se sochami andělů a sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Kosmy a Damiána. Na oltáři je gotický zlacený reliéf Madony staroboleslavské, paládium, z počátku 16. století, po stranách jsou dva stříbrné tepané relikviáře z doby okolo roku 1770. Na jižní straně je pontifikální křeslo a dvě rokokové vyřezávané stoličky, obraz sv. Cyrila a Metoděje s paladiem. Naproti kazatelně je oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1744 s řezbářskou výzdobou od Š. Thallera, upraveným roku 1897, s novým obrazem světcovým.

Boční kaple na jižní straně: Slavatovská kaple má v nikách barokní sochy sv. Šebestiána a sv. Václava. Ranní barokní štukovou výzdobu ze 60. let 17. století, portálový s nástavcem a s obrazem Klanění sv. tří králů. Dále potom rokokový obraz jezuitského světce a cínová rakev s ostatky D. E. Kriegera, probošta a tit. Biskupa, zemřelého roku 1792. Ve vrcholu arkádového oblouku je kaple se znakem Slavatů s datumem 1668. Ve Valdštejnské kapli jsou ranně barokní sochy a raně barokní oltář ze 3. třetiny 17. století, je portálový s nástavcem a s obrazem Narození Panny Marie.
Morzinská kaple je označená letopisem 1662. Ve výklencích má sochy sv. Petra a sv. Pavla. Kaple má raně barokní štukovou výzdobu a oltář je ze 60. let 17. století s obrazem Immaculaty.
V koutě lodi je další zpovědnice z roku 1726 zdobí jí sochy sv. Máří Magdalény a andělové. Na kruchtě jsou varhany s bohatou řezbářskou výzdobou z roku 1738. V lodi jsou vyřezávané lavice s velkolistým akátem z počátku 18. století. V prostoru jižního podvěží je chrámová klenotnice. Ambit na východní straně kostela je otevřen do nádvoří pilířovými arkádami a je sklenut plackovými klenbami, na klenbách jsou malby s výjevy ze života Panny Marie z roku 1755. Na východní straně kostela je figurální náhrobek probošta D. E. Kriegera z roku 1793.





Aleš Marek /Umělecké památky Čech. Československá akademie věd. Ústav teorie a dějin umění. Vydala Academia v roce 1978.